Proč zrovna Uganda?

    Asi tak před pěti nebo šesti roky v době, kdy jsem studovala na osmiletém gymnáziu v Konici, jsme měli přednášku jednoho Angličana o Africe a o projektu zaměřeném na prevenci před nákazou virem HIV, na kterém ten muž dělal. Pouštěl nám tehdy působivý dokument o Africe a tehdy jsem si řekla, že by nebylo špatné se něčím takovým zabývat a navštívit Afriku.

    Další popud jsem dostala předloni, kdy jsme měli vytvářet zápočtovou práci, komparaci, založenou na srovnávání. Tehdy jsem se rozhodla pro srovnání tématu ženské a mužské obřízky, a opět jsem chtěla jet do Afriky, kde bych se třeba zabývala výzkumem tohoto mnohdy brutálního zvyku.  

    Ale posledním impulzem pro cestu do Afriky, konkrétně tedy do Ugandy, byl loňský rok, kdy jsme si měli vybrat destinaci, kde chceme absolvovat svou zahraniční praxi, kterou máme v rámci studia 2.ročníku CARITAS-Vyšší odborné školy sociální Olomouc, povinnou. Loni bylo náplní stáže v Ugandě, která je realizovaná ve spolupráci s Arcidiecézní charitou Praha (Charita Praha), a studenti tedy vyjíždějí jako dobrovolníci Charita Praha a zároveň praktikanti CARITAS-VOŠs Olomouc, mimo jiné učení angličtiny, výtvarné výchovy či informatiky na Technickém institutu sv. Karla Lwangy v Malongwe a Základní škole sv. Jana Nepomuckého v Kitule. 

    Faktem je, že z této náplně práce jsem nebyla zrovna nadšená, a proto jsem zvažovala i jiné možnosti než Ugandu, například Ukrajinu, kde jsem byla loni v létě tři týdny jako dobrovolník prostřednictvím Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO).

    Naštěstí se však pracovní náplň změnila z učení ve školách, na pomoc při realizaci rozvojového projektu Adopce na dálku, což pro mě bylo ideální, neboť nějaké znalosti o tomto projektu jsem měla již ze své dvoutýdenní praxe v prvním ročníku, kterou jsem měla v ACHO, a kde jsem se seznámila s Adopcí na dálku Haiti. Takže jsem se rozhodla, že to risknu a zkusím se přihlásit do výběrového řízení.

    Jak výběrové řízení na praxi v Ugandě probíhalo?

   První kolo bylo v režii naší školy. Měli jsme odeslat životopis a motivační dopis v angličtině, který obsahoval naši praxi, nejlépe s dětmi a také důvody, proč se o stáž v Ugandě ucházíme. Ze zaslaných životopisů byly vybráni dva zástupci školy, tedy já a kamarádka.

    Druhé a třetí kolo už bylo podle Charity Praha. Druhé kolo se skládalo ze dvou částí, nejdříve jsme měly pohovor v češtině s personalistkou Charity Praha a se zástupkyní z Oddělení pro zahraniční spolupráci. Druhá část byla v angličtině. Z tohoto kola vybraly mě, takže přede mnou už bylo jen poslední kolo.
     Poslední část přijímacího řízení na praxi byla složena též ze dvou částí. První z nich byl pohovor s paní psycholožkou a druhou částí byl pohovor s prezidentem Charity Praha.
     Na konci července jsem věděla výsledky a mohla jsem se tudíž začít připravovat na odjezd. Součástí přípravy k odjezdu je kromě očkování proti - žloutence A, B, žluté zimnici, meningokokové meningitidě typu A a C, břišnímu tyfu a nepovinně proti vzteklině (pro jistotu); také několik předodjezdových školení, jazyková příprava v podobě konverzačních hodin angličtiny (hrazené naší školou), vypracování prezentace o Ugandě, která obsahovala geografické údaje, historicko-politický kontext za posledních cca 50 let, zranitelné skupiny a také informace o sociální politice státu včetně sociálního zabezpečení obyvatel. Jako poslední mě čeká přípravný týden, který mi začíná v pondělí a pak už snad budu dostatečně připravená na odjezd...